10. června 2025 jsme se rozhodli udělat krok, o kterém jsme už dlouho mluvili – a konečně ho opravdu udělat. Začali jsme pracovat na založení spolku Klubovna pro volný čas. Tahle myšlenka nás provází už několik let. Mluvili jsme o ní u kávy, po večerech, po táborech i mezi všedními dny. Pohrávali jsme si s ní, nosili ji v hlavě i v srdci. Ale pořád tomu něco chybělo – odvaha, čas, správný okamžik, nebo jen pocit, že „teď je to ono“. A teď přišel ten okamžik. Nikdo z nás sice nemá zkušenosti se zakládáním spolků, ale máme jinou výhodu: víme přesně, proč to chceme udělat. Víme, co do toho chceme vložit – a pro koho to děláme.

Víme také, že existuje spousta spolků a nadací, které se věnují dětem z dětských domovů. Ale přesto jsme zatím nenarazili na žádnou, která by opravdu stála při nich ve chvíli, kdy to nejvíc potřebují – tedy ve chvíli, kdy musí opustit bezpečné prostředí dětského domova a vyrazit do světa dospělých. Do světa, který bývá tvrdý, nejistý a často i nebezpečný. Do světa, kde už na ně nikdo nečeká s teplou večeří, kde se nezeptá nikdo, jak jim je, kde si musí všechno zařídit sami – bydlení, práci, papíry, složenky, život. A co je možná nejsmutnější – většina z nich si to uvědomí až zpětně. Teprve po pár týdnech, měsících… někdy až po letech jim dojde, jak moc jim v dětském domově vlastně bylo dobře.

Jak tam měli jistotu. Lidi, na které se mohli spolehnout. Rutinu, která je chránila. A pak se najednou ocitnou sami v úplně jiném světě, bez jakékoli opory.A právě to bychom rádi změnili.

Obrátili jsme se proto na Mgr. Tomáše Grundzu (grundza.cz), který nám od začátku ochotně pomáhá se všemi náležitostmi. Momentálně vyřizujeme vše potřebné, a přestože je to spousta papírování a formalita, máme v sobě klid – protože víme, že tohle není jen o dokumentech. Je to o lidech. O dětech, které vyrůstají bez rodinného zázemí. O mladých, kteří mají celý život před sebou, ale někdy nevědí, kudy jít. O vztazích, které nekončí tím, že někdo dosáhne plnoletosti. Chceme vytvořit místo, kde budou vědět, že jsou vítáni. Kde najdou podporu, pochopení, možnost rozvíjet se – a hlavně pocit, že na to nejsou sami. A i když to zatím ještě není „hotové“, už samotná cesta je pro nás důležitá. Protože když děláš něco, na čem ti opravdu záleží – každý krok má smysl.